Voda v životě lidí hrála vždy velmi významnou roli. V optimálním množství znamená život a čistotu. V nadměrném množství ale může znamenat i zkázu a smrt.
V křesťanském podání byla příslibem života věčného – jak praví Jan, čtvrtá kapitola, verš čtrnáct “… voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.”
Tříkrálovou vodou se rozumí voda posvěcená v kostele o svátku Tří Králů. Hospodáři si jí potají odnášeli z kostela domů a kropili jí stromy, aby se jim na nich více urodilo a také domy a zeledělské stavení, aby se jim vyhnul požár i jiné neštěstí. Svěcenou tříkrálovou vodou pak pokropili i úly, to mělo zaručit zdraví celého včelstva a zároveň i dostatek kvalitního medu. Několik kapek dostala i studna, aby dávala celý rok nezávadnou a osvěžující vodu. Než se ulehlo 6.ledna k spánku, napil se každý trošky tříkrálové vody, aby byl další rok zdraví a silný. Zbytek tříkrálové vody pak rodina uchovávala v domě po celý rok. Pokud se někdo z domu vydával na dalekou cestu byl pokropen pro štěstí několika kapkami tříkrálové vody. Stejně tak byla tato svěcená tříkrálová voda použita v případě svatby v domě.
Dodnes se tříkrálová svěcená voda v mnoha zemích světa používá o slavnosti Zjevení Páně k žehnání domů.
Zdroj: Malá encyklopedie Vánoc, Valburga Vavřinová, internet