Masopust (na Moravě fašank nebo fašinek) byla doba od Tří králů do Popeleční středy. Nejznámější a zároveň nejveselejší jsou poslední dny masopustu, spojené s radovánkami a hodováním.
Masopustní tradice, spojená s průvody maskovaných lidí byla jakýmsi klínem mezi Vánocemi a Velikonocemi.
O masopustních radovánkách se u nás dochovaly písemné zprávy již ze 13. století. Naši dávní předkové si na bujaré masopustní veselí velmi potrpěli, což bývalo mnohdy církvi trnem v oku. Tehdy ovšem býval masopust poněkud hlučnější a rozpustilejší než-li dnes. Každý se snažil si užít masopustních kratochvílí jak nejlépe uměl. Veselil se bohatý i chudý, pán i slouha, mistr i tovaryš. Každý jedl masopustní šišky a koblížky, vesele popíjel, zpíval a tančil při hudbě pištců a hudců. Vždyť i čeští králové v tu dobu strojili nákladné masopustní kvasy, na kterých hodovali se všemi pozvanými.
Masopust držíme,
nic se nevadíme
pospolu.
Proč bychom se hádali,
když jsme se tak shledali
poznovu!
V dobrém jsme se sešli,
rádi jsme se našli
pospolu.
Dříve než se rozejdeme,
ještě k sobě připijeme
poznovu!
Tučný čtvrtek
O tučném čtvrtku bývala k obědu vepřová pečeně se zelím a knedlíky. Také se nemělo hledět na nějaký ten džbán piva. Na tučný čtvrtek si každý měl dopřát tolik piva a mastného jídla, co snesl.
Pátek a sobota utekla jako sen a už tady byla tak dlouho očekávaná masopustní neděle.
Masopustní neděle
Masopustní neděli se také říkalo neděle taneční. Hned po obědě vyhrávali hudebníci na návsi a zvali tak k muzice do hospody. Hned jak dohráli, tak se začaly otevírat vrata statků a dveře chalup a muži i ženy mířili k hospodě, kde už na ně čekali muzikanti se svými nástroji. Pivo teklo proudem, z bot tanečních páru se jen kouřilo a veselého křiku neubývalo ani v časných ranních hodinách.
Masopustní pondělí
Druhý den, na masopustní pondělí, se pokračovalo v tanci. To byl tzv. “mužovský bál”. Na takovou zábavu neměla svobodná chasa přístup a musela se spokojit s přihlížením. V kole bylo vidět jen samé ženáče a vdané. Hudebníci pilně vyhrávali, protože furiantští sedláci na nějakou tu zlatku nehleděli.
Masopustní úterý
Masopustní úterek býval svátečním dnem. Byl to také tolik očekávaný den maškar, již bylo všude plno. V průvodu maškar bývaly figury nejrůznějšího druhu. Čím byla maska pitvornější, tím budila větší pozornost. Zúčastňovali se ho různé masky a ať už šlo o četníky, žebráky, cikány nebo jiné maškary, hlavní postavou byl většinou šašek. Jeho oděv byl zdobený barevnými papírky, na hlavě měl špičatou šaškovskou čepici a v ruce nesl bič na odhánění nemaskovaných. Jinak tomu bylo v Hroznětíně, kde byl ústřední postavou průvodu medvědář s medvědem.
U každého stavení hudba zahrála dva až tři kousky. Maškary byly většinou odměňovány koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi.
Masopust byl zakončen tradičním “pochováním basy”, které symbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic.
Zdroj: knižní archív České tradice, internet
Podmínky převzetí článku či ilustrace
10 komentáře
Velmi informativní díky, na Hanspaulce se podle toho letos také zařídíme 😀
Dobrý den, ráda bych využila informace pro žáky. Vaše stránky jsou přehledné a srozumitelné. Děkuji Kotulová
Dobrý den, chtěli bychom do naší obce vrátit zvyky a tradice. Tento rok jsme chtěli začít masopustem..ale jak čtu, je už asi pozdě, že? Mohu se zeptat, co jsem vyčetl každá vesnička ten masopustní maškar s maskami má trochu jinak…jiné datum. Kdyby to tedy mělo být přesně? Masopustní úterý je tedy první úterý po 6.Lednu? Vím že v obci Bělečko to měli nějak v únoru…nebo to záleží kdy a jaká vesnice si to domluví v nějakém časovém období? Děkuji za radu. S pozdravem Tomáš
V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů – tj. 6.ledna – až do úterý, které předchází Popeleční středě.
Dobrý den, pochopila jsem tedy správně, že se 40 dní odečte od Velikonočního pondělí? Děkuji. Michaela
Ne, odečítá se 40 dnů od Květné neděle – to je neděle týden před Velikonocemi. Masopust jsou dny – víkend před postní dobou. Ta začíná na Popeleční středu (letos je to 1.3. a termíny na každý rok najdete i na internetu) a končí Květnou nedělí (neděle před Velikonocemi). Takže chronologicky: Masopust – Popeleční středa – 40 dnů postní doba – Květná neděle – Svatý týden (v něm je Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle) no a pak naše oblíbené Velikonoční pondělí.
Eliško, skvěle, stručně a logicky jste to napsala 🙂 Děkujeme!
Dorý den, jste už druhá stránka, kde je hned na úvod masopust popsán nepřesně, a tak bych na to ráda upozornila: Masopust je doba od Popeleční středy do Velikonoc, tedy doba “půstu” … býval půst hlavně od masa, tance a radovánek a další různé podoby půstu, kdy si člověk odřekne něco, co je mu milé, aby byl posílen a připraven na Vzkříšení. Stejný název MASOPUST se používá i pro vlastní oslavu konce hodování a začátku této masopustní doby, kdy máme žít střídměji. Proto se pořádají průvody plné veselí, peče se, vaří se a užívá se hojnosti naposledy před Popeleční středou, tedy před počátkem postní doby. Nečetla jsem Váš článek celý, tedy jestli je jen začátek nepřesně popsán a ve zbytku už je to správně, omlouvám se za své upřesňování :). Děkuji 🙂
Vážená paní, i přesto, že se neumíte podepsat pod svůj příspěvek, tak Vám odpovím. Prosím nepleťte si postní dobu a masopustní dobu. Masopustní doba je doba od Tří Králů do Popeleční středy a na ní navazuje doba půstu. Přeji Vám veselý masopust a i nadcházející klidné období půstu.
Masopustní ochutnávka s hudební oblohou v Regionálním muzeu v Kolíně v sobotu 5.3.2011 http://www.muzeumkolin.cz/pro-navstevniky/akce/