Popeleční středou, která ukončuje masopustní veselí, začíná pro křesťanský svět doba půstu, trvající 40 dní, na jejímž konci je oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V tento den dělá kněz věřícím křížek na čele z posvěcenného popela z ratolestí (kočiček).
Popel pochází z ratolestí posvěcených minulého roku na Květnou neděli. Kněz při tom pronáší slova: “Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.” Tímto se věřícím připomíná pomíjivost života a nutnost pokání.
Popeleční středě se také říkalo středa černá, škaredá, smetná (pozor ale na záměnu se sazometnou středou).
Na Přeloučsku chodívaly ráno na Popeleční středu ženy s hrncem, v kterém bylo rozpuštěné mýdlo a štětičkou natíraly tváře mužů, kteří se dosud neprospali z Masopustu. Kdo z nich nechtěl být na obličeji pomazán, musel se vykoupit nějakým penízem. Tomuto záludnému přepadávání nic netušících mužů se říkalo “praní zástěr”. Peníze, které takto získaly, sloužily k nákupu „rosolky“, kterou potom ženy společně popíjely. Rosolka byl podle dochovaných materiálů jemný a sladký likér, oblíbený zejména u žen. K jeho výrobě se používalo ovoce a lesní plody.
Na Ledečsku místy chodíval o Popeleční středě po vsi směšně oblečený člověk a v ruce nosíval rozežhnutou lucernu. Chodil od stavení ke stavení a všem vysvětloval, že hledá ztracený Masopust a prosil domácí, aby mu dovolili Masopust vyhledat a vynést ven. Když dovolení dostal, prohledával za všeobecného smíchu všech přítomných každý kout domácnosti. Po skončení hledání býval obdarován nějakými zbytky právě z Masopustu.
Na Bydžovsku se na Popeleční středu nemělo prát prádlo. V tento den by praní nic nepomohlo a prádlo by zůstalo po celý rok špinavé.
Kdo by se byl býval o Popeleční středě napil svěcené vody, byl by podle lidové víry po celý nadcházející rok ochráněn před komáry. Ze stejného důvodu však pili muži o Popeleční středě i kořalku.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet