Družebná – tak se říkalo v pořadí 4. postní neděli. Staří Čechové ji také nazývali “družebadlná” nebo “družbadlnice”. Název neděle vychází zřejmě z toho, že v tuto neděli chodíval ženich s družbou do domu, kam chtěl o pomlázce přijít na námluvy.
V Klenčí na Chodsku končívali o tuto neděli přástky zábavou zvanou “spouštědlo”. Na této zábavě se děvčata postarala o jemný likér „rosolku“, rohlíky a “pálenec” (pálenec = upečený hrách, posypaný cukrem a pepřem. Pálenec “na suchou kůrku” se pekl nejen doma, ale i v hospodách). Hoši pečovali zas o to, aby bylo dost piva.
Na Nepomucku se odpoledne na družební neděli podávala “pučálka”. To byl nabobtnalý nebo napučený hrách, upražený na másle a promíchaný s rozinkami, různým kořením a pokroutkami. Když se dal na talíř, opět se pokroutkami a rozinkami posypal. Toto jídlo se obyčejně předkládalo ženichovi, jenž přišel za svým děvčetem. Zprvu se ženichovi předložila vidlička. Tou však nesměl jíst a měl čekat na lžíci. Pokud se do “pučálky” pustil vidličkou, všichni se mu vysmáli.
Někde také pojmenovali tuto neděli “středopostní”, neboť tvořila pomyslný střed čtyřicetidenního půstu. Jinde zas “růžebnou” nebo “růžovou”, protože se tuto neděli světí v Římě zlatá růže.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Podmínky převzetí článku či ilustrace