Pátou postní nedělí je neděle zvaná “Smrtná” nebo také “Smrtelná”. V ten den vynášeli lidé ze vsi slaměnou “smrt, Mařenu, Mořenu, Mařanu, smrtholku”, loutku oděnou do ženských šatů. Šlo vlastně o slaměnou figurínu, ověnčenou hadříky a stužkami a nastrčenou na tyč. Za vsí ji vhodili do vody, zpět do vsi se vraceli se zeleným stromkem a chodili od domu k domu, přičemž si hlasitě prozpěvovali.
Vynášení smrti je zvykem, který pochází z pradávných dob pohanských. Díky řadě církevních zákazů v dřívějších dobách, už tento zvyk v některých oblastech Čech téměř zanikl, ale na Moravě se naštěstí udržel do dnešních dnů ve své starobylé a téměř nezměněné podobě, s mnoha popěvky. Dodnes se tam, kde se vynášení smrti drží, věří tomu, že z toho domu, z kterého by se chlapec nezúčastnil tohoto obřadu, by někdo do roka vážně onemocněl či dokonce zemřel. Někde chodívají chlapci se “Smrťákem” a děvčata s “Morenou”.
Na východní Moravě vynášejí “Mařenu” v neděli Smrtnou a “Nové léto” přinášejí až příští neděli.
Na Zábřežsku chodí děvčata už týden před Smrtnou nedělí po dědině a prosí o trochu hrachu na “pučálku”, která je nejdůležitějším pokrmem na hostině, kterou děvčata po vynesení smrti vystrojují.
V Čechách se, podobně jako na Moravě, upravuje smrtka ze slámy, hadříků a pentlí. Házejí jí do vody, ze skály, někdy jí zahrabou i do země a utíkají pryč. Kdo by zůstal při útěku hodně pozadu, nebo by snad při útěku upadl, ten do roka zemře.
“Líto” je malý smrček, na němž jsou zavěšeny všelijaké ozdoby: pestré papírové věnce, kytičky, obrázky svatých, různobarevné pentličky, malovaná i bílá vyfouknutá vejce čili poucha. S takto okrášleným “lítem” chodívají děti po koledě. Nejobvyklejší koledou bývá:
Smrt nesem ze vsi,
nový líto do vsi:
buďte páni veselí,
s červenými vejci,
s žlutými mazanci.
Jakej je to mazanec,
bez koření, bez vajec.
Buďte páni veselí,
na tu smrtnou neděli:
smrt jsme Vám odnesli,
nové léto přinesli.
Vítej líto líbezné,
obilíčko zelené!
Všichni přítomní, děti i dospělí se pak upřímně radují, že smrtka – symbol zimy, je již ze vsi pryč a všichni mají radost z “líta”, které představuje blížící se skutečné jaro.
Na Bydžovsku dávali v některých domácnostech na Smrtelnou neděli do každého okna kousek lnu, aby v tomto roce nikdo nezemřel.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Podmínky převzetí článku či ilustrace