Když se ocitli svatebčané na dvoře ženichova domu, přestali ženy zpívat a novomanželé sestoupí z vozu a rodiče jim udělili požehnání a mezitím, co se výbava z vozů sundávala, prováděla družba mladou novomanželku po celém hospodářství, ukazovala jí veškeré zařízení podávala vysvětlení, jak se co používá. Nevěsta se měla nejdříve podívat do komína, aby se jí nezastesklo po domově otcovském. Po této prohlídce odcházeli všichni, hudebníky provázeni do hospody.
Když se z hospody k obědu vrátili, přivítal je tlampač poděkováním za doprovod novomanželů po celou dobu a pozval je k obědu. Při obědě posluhoval všem tlampač kromě stolu nevěsty a jejích družek, kde obsluhoval ženich.
Po obědě a po vykonané modlitbě, odešli všichni opět do hospody, kde se tancovalo a veselilo až do večera. Večeře se konala opět v ženichově domě. Po večeři položila matka ženicha na talíř větší peníz a talíř pak koloval mezi hosty. Z vybraných peněz dala družička jeden menší peníz mezi zuby a zbytek odevzdala nevěstě. Onen malý peníz pak putoval hudebníkům, kteří dle místa buď doma nebo v hospodě hráli celý večer.
Čepení nevěsty
Ženy odvedly nevěstu do komůrky a posadily jí na židli, sejmuly věneček z hlavy, odložily stuhy a rozčesaly vlasy. Jedna ze starších žen (nevěstina kmotra nebo paní starostová) posadila nevěstě na hlavu čepec, kterého se musela každá z přítomných žen alespoň dotknout. Nevěsta nejdříve čepec dvakrát z hlavy shodila a teprve napotřetí si jej nechala na hlavě na znamení, že lituje stavu svobodného.
Po čepení dostávala nevěsta darem kužel lenem naditý. Nebylo-li doma dostatek místa, odcházeli večer po čepení všichni do hospody a tam holdovali tanci až do bílého rána. Každá z žen zaplatila tu noc, jedna po druhé (svobodné i vdané) muzikantům a poručila si tanec s vyvoleným mužem.
Nejbližší neděli po veselce se sešlo příbuzenstvo k přátelskému obědu u rodičů nevěsty, čímž byla celá veselka ukončena.
Zdroj: knižní archív České tradice, internet