Vinobraní připadá na období mezi sklizní na polích a podzimní setbou. V krajích, kde byly vinohrady, patřilo vinobraní k největším svátkům v roce – zejména pokud byla úroda vína zvláště dobrá.
Ženy sbíraly hrozny vína do košů a ty pak odnášely do kádí. Tomu ale předcházel jeden prastarý zvyk. V předvečer svátku narození Panny Marie (8.9.) se především v krajích na jižní Moravě „zarážela hora“. Hlídač – hotař vinohradu nechal ráno v kostele u zpovědi posvětit kytici polních květů. Poté se odebral k vinohradu, kde nabodl na dlouhé bidlo na jeden konec jablko a k němu přivázal kytici. Pak vykopal jámu, položil přes ní takto ozdobené bidlo a rozdělal oheň, na kterém spálil posvěcenou kytici z loňského roku. Na to přišel starosta s hospodářem, třikráte obešli jámu, pokropili jí svěcenou vodou a pomodlili se. Modlitby byli směřované hlavně ke sv. Urbanovi – patronovi všech vinařů. Po motlitbě každý, kdo pracoval na vinici, hodil do jámy tři hrozny vína. V jámě vztyčili ozdobené bidlo a zaházeli jí. Vztyčení bidla značilo, že je vinohrad uzavřen a nikdo do něj nesměl až do vinobraní vstoupit.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Pátek třináctého je pověra, vepsaná do podvědomí lidí. Někteří tak věří, že tento den přináší…
bochník 1,8kg, po upečení 1,5kg České slovo chléb je obdobné ve všech slovanských jazycích, praslovanské…
Nemluvně, pokud z něho nechtěli rodiče mít člověka namyšleného, bylo oblékáno do starého oblečení. Obecně…
Rodiče dříve velmi dbali na to, aby jejich narozené dítě bylo co nejdříve pokřtěno, aby…
This website uses cookies.