Dříve posvícení a přípravy na něj probíhaly v určitém sledu. Večer před posvícením vyvěsili z kostelní věže prapor na znamení, že všechny přípravy jsou u konce a koláče napečeny. Chlapci pak v neděli časně ráno chodili po vsi a snažili v nějakém stavení „ukrást“ kohouta.
Toho pak dva chlapci nesli svázaného přes celou ves. Za nimi šel chlapec s vykasanou košilí, který představoval kazatele, následován výskající chasou. Když průvod došel na náves, „kazatel“ vylezl na židli nebo na nějaké vyvýšené místo a začal „kázat“. Dával všem špatné skutky kohouta-zloducha jako výstrahu a poté sťali kohoutovi hlavu šavlí nebo ostrým nožem.
Jinde se „mlátil“ kohout o posvícenském úterý. Při této velmi brutální hře uvázali k tyči kohouta a dva soutěžící muži se šátkem na očích a s cepem v ruce se jej snažili zasáhnout a utlouci jako první. Nejen kohout to tenkrát škaredě odnesl. Ten kterému se podařilo kohouta usmrtit se stal vítězem.
Na Moravě se o posvícenském pondělí (posvícenské pondělí bývalo místy zvané jako „pěkná“ nebo „zlatá hodinka“) stínala šavlí hlava beránkovi.
Úryvek z knihy “Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce – Podzim”
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Pátek třináctého je pověra, vepsaná do podvědomí lidí. Někteří tak věří, že tento den přináší…
bochník 1,8kg, po upečení 1,5kg České slovo chléb je obdobné ve všech slovanských jazycích, praslovanské…
Nemluvně, pokud z něho nechtěli rodiče mít člověka namyšleného, bylo oblékáno do starého oblečení. Obecně…
Rodiče dříve velmi dbali na to, aby jejich narozené dítě bylo co nejdříve pokřtěno, aby…
This website uses cookies.