Sedmou nedělí velikonoční nastávají „Svátky svatodušní“, což jsou svátky plně rozvinutého jara a proto jejich název letnice není tak úplně přesný, protože do skutečného, slunečného léta je v tuto dobu ještě dost daleko.
Nejstarší zpráva o oslavách svatodušních svátku byla zapsána už kronikářem Kosmasem. Dle kroniky prý český kníže Břetislav v roce 1092 vyhnal z české země všechny čarodějníky, věštce a hadače. Povedlo se mu „vykořenit“ obyčeje a zvyky, které v té době vesničané o letnicích v úterý nebo ve středu zachovávali. Přinášeli prý ke studánkám dárky a zabité oběti obětovávali duchům. Tedy ještě koncem 11. století zachovávali naši předci zakořeněné pohanské zvyky svých praotců. V pozdějších dobách naši předkové oslavovali letnice hodokvasy, zpěvem a tancem.
V sobotu před svátky se pečlivě vyčistilo celé stavení, které se poté vyzdobilo zvenku i zevnitř lipovými ratolestmi. Zelené větvičky se zastrkovaly za okna a ve světnicích za obrázky svatých, aby si měl zítra Duch svatý, až přijde do příbytku v podobě holubice, kam sednout. Výzdobě příbytků zelení se věnovala zvláštní péče v některých krajích Moravy. Boží hod svatodušní býval slaven ve znamení zelené barvy.
Na Šumavě vycházeli chasníci v předvečer Božího hodu svatodušního na náves, aby tu práskali biči, až uši zaléhaly. Bylo to proto, aby zahnali hřmotem zlé čarodějnice.
V jižních Čechách stavívala chasa před svatodušními svátky panáka, kterého připevnila na tyč a tu potom zarazila do rybníka. V pondělí svatodušní byl panák k večeru poražen.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Pátek třináctého je pověra, vepsaná do podvědomí lidí. Někteří tak věří, že tento den přináší…
bochník 1,8kg, po upečení 1,5kg České slovo chléb je obdobné ve všech slovanských jazycích, praslovanské…
Nemluvně, pokud z něho nechtěli rodiče mít člověka namyšleného, bylo oblékáno do starého oblečení. Obecně…
Rodiče dříve velmi dbali na to, aby jejich narozené dítě bylo co nejdříve pokřtěno, aby…
This website uses cookies.