Zlato, kadidlo a myrha, to byly dary, které malému Ježíškovi přinesli sv. Tři králové. Co přesně tyto dary představovaly se můžeme dnes jen domnívat. Jisté ale je, že všechny tyto dary byly v tehdejší době nejen velmi drahé, ale i cenné pro svou léčivou sílu.
Zlato
Zlato je a samozřejmě i vždy bylo nejušlechtilejším kovem a symbolem bohatství. Zlato mělo v dávných dobách významnou údahu jako platidlo. Zdobilo významné chrámy a královské paláce, každý, kdo něco znamenal býval ověšen zlatými šperky.
Velká naleziště zlata byla na území dnešního Egypta. V biblických dobách zlato sloužilo nejen jako platidlo a ozdoba, ale také bylo symbolem něčeho, co má větší a trvalejší hodnotu než samotný kov. Zlato bylo jedním ze tří darů, které podle Matoušova evangelia položili mudrci k nohám narozeného Ježíška. Tento vzácný kov měl odkazovat na Kristovu královskou důstojnost, protože daň králům se v té době odváděla ve zlatě.
Kadidlo
Kadidlo bylo díky své vůni, navozující slavnostní atmosféru, v mnoha náboženstvích velmi vyhledávané. Šlo o směs vonných dřevin a pryskyřic, myrhy, semínek, kořenů a usušených květů. Kadidlo se pálilo na rozžhaveném dřevěném uhlí v kadidelnicích, čímž se uvolňoval vonný dým.
Kadidlo se prodávalo v podobě malých, místy průhledných, kulovitých kousků barvy světle žluté nebo bledě červené, na povrchu voskově lesklých. Kadidlo se mimo vykuřování v chrámech používalo odedávna k výrobě mastí a léků.
V nejjižnější části Ománu, dnešním Dafáru, se začal pěstovat kadidlovník pravý (Boswellia sacra) už ve starověku. Spolu s jinými vonnými esencemi se zrna této pryskyřice používala v kadidelnicích v chrámech po celém světě – v Egyptě, na Blízkém východě i v antickém Římě. Byl to velmi důležitý produkt pro náboženské obřady, v křesťanských chrámech se kadidlo k vykuřování používá i dnes.
Římský spisovatel Plinius starší v 1. století uvedl, že obchodování s kadidlem udělalo z obyvatel Ománu jedny z nejbohatších lidí světa. Kadidlo bylo ceněno více než zlato. V 2. století se už vyváželo přibližně 3000 tun kadidla za rok do Řecka, Říma a zemí kolem Středozemního moře.
Myrha
Myrha byla hmota-šťáva, vytékající ze stejnojmenného keře, která na vzduchu ztuhla ve žluté, červené či hnědé průhledné kousky o velikosti ořechu, za kterou se platilo zlatem. Proto si ji mohli dovolit jen největší boháči. Myrha byla velmi ceněna ve starověku a její hodnota byla v často větší než její váha ve zlatě. Ve starém Římě byla ceněná na pětinásobek ceny kadidla, které bylo později daleko populárnější. Jinak se používala při vykuřování v chrámech nebo při různých slavnostech. Myrha také bývala v minulosti používána jako balzámovací mast a až do konce 15.století se používala v kadidle při pohřbech a kremacích. Římané zas myrhu přidávali k vínu, aby nasálo libou vůni a také si ji vtírali do vlasů. Podobně jako kadidlo patřila i myrha mezi vonné látky s léčebnou schopností. Dnes bývá také používána v různých kosmetických přípravcích a produktech jako například v parfémech, zubních pastách nebo v pleťových vodách.
Myrha je známa dodnes jako jeden z darů králů, kteří se v Evangeliu podle Matouše přišli klanět narozenému Ježíškovi.
Zdroj: knižní archív České tradice, internet
Pátek třináctého je pověra, vepsaná do podvědomí lidí. Někteří tak věří, že tento den přináší…
bochník 1,8kg, po upečení 1,5kg České slovo chléb je obdobné ve všech slovanských jazycích, praslovanské…
Nemluvně, pokud z něho nechtěli rodiče mít člověka namyšleného, bylo oblékáno do starého oblečení. Obecně…
Rodiče dříve velmi dbali na to, aby jejich narozené dítě bylo co nejdříve pokřtěno, aby…
This website uses cookies.