Velmi známým zvykem bývalo řezání třešňové větvičky „barborky“ a to nejen na ozdobu světnice, ale také pro její údajnou čarovnou moc. Uříznutá „barborka“ se vložila do nádoby s vodou a čekalo se zda vykvete.
Kolikátý den od uříznutí větvičky „barborka” vykvetla, tolikátý měsíc v následujícím roce byl pro majitele větvičky tím šťastným.
Jindy děvče uřízlo větviček více a každé dala jméno jednoho z chlapců, kteří jí byli sympatičtí. Věřilo, že se stanou nevěstou toho, která větvička nesoucí jeho jméno vykvetla nejdříve.
Podle lidové víry se měla třešňová větvička ze stromku starého alespoň deset let uříznout v ten okamžik, kdy se na obzoru objevil první sluneční paprsek. Taková větévka se pak odnesla do domu, kde bylo děvče na vdávání a čekalo se, zda se větvička o Štědrém dnu obalí květy, což znamenalo brzké vdavky.
Kvítek z barborky ukrytý za šněrovačkou prý měl tu moc přivábit chlapce, na kterého děvče myslelo.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Pátek třináctého je pověra, vepsaná do podvědomí lidí. Někteří tak věří, že tento den přináší…
bochník 1,8kg, po upečení 1,5kg České slovo chléb je obdobné ve všech slovanských jazycích, praslovanské…
Nemluvně, pokud z něho nechtěli rodiče mít člověka namyšleného, bylo oblékáno do starého oblečení. Obecně…
Rodiče dříve velmi dbali na to, aby jejich narozené dítě bylo co nejdříve pokřtěno, aby…
This website uses cookies.