26.12. – Štěpán byl řecky mluvícím židem, který se obrátil na křesťanskou víru. Byl velice vzdělaným a svým kázáním si nadělal mnoho nepřátel, kteří jej udali židovské veleradě. Před ní se snažil své kázání vysvětlit, za což byl obviněn z rouhačství, vyveden z města a ukamenován. Zemřel kolem roku 35 n.l.
Svatý Štěpán býval vzýván na pomoc proti bolestem hlavy, byl patronem koní a zpravidla býval zobrazován s kameny a palmovou ratolestí.
Koleda, koleda, Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upadl jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Co mám smutný dělati?
Musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.
Já jsem malý koledníček,
přišel jsem k Vám pro troníček,
troníček mi dejte,
nic se mi nesmějte.
Budete-li se mi smáti,
musíte mi krejcar dáti.
Však já s vozem nejedu,
co mi dáte, to vezmu.
Dáte-li mi kus medu,
ještě lépe pojedu.
Pán Bůh Vám to nadělí,
na zahradě, na poli,
v chlévě telátka,
v maštali hříbátka,
pod lavicí housátka.
Ještě v nedávné době bývalo zvykem na svátek svatého Štěpána chodit od domu k domu a koledovat. Za své koledování byli koledníci odměněni kouskem štědrovky, ovocem a občas i malým penízem. Zpočátku se koledy zúčastňovali pouze kněží, místy učitelé se svými žáky, teprve později koledovaly pouze děti. Koleda probíhala mnohdy od sv. Štěpána až do Tří králů a její součástí byly koledy. V 19. století chodívaly na koledu děti s hůlkou, na které byla připevněna betlémská hvězda a s bedýnkou, ve které měli postavené malé jesličky.
Zdroj: knižní archív České tradice, internet
Pátek třináctého je pověra, vepsaná do podvědomí lidí. Někteří tak věří, že tento den přináší…
bochník 1,8kg, po upečení 1,5kg České slovo chléb je obdobné ve všech slovanských jazycích, praslovanské…
Nemluvně, pokud z něho nechtěli rodiče mít člověka namyšleného, bylo oblékáno do starého oblečení. Obecně…
Rodiče dříve velmi dbali na to, aby jejich narozené dítě bylo co nejdříve pokřtěno, aby…
This website uses cookies.
View Comments
Dobry den,chtěla jsem se zeptat na zvyk moji babičky,která umývala na sv.Štěpána hadrou obličej mužům v naší rodině a na Novýrok,zase chlapi umývali hadrou obličej nám robkám. Pamatuju si,že jim ještě po umytí dávala do ruky struhadlo,kde se měli zhlídnout a museli poděkovat. Nikde jsem ale o tomto zvyku nenašla zmínku. Bydlíme na Hané.Děkuji za případnou odpověď
Tak to mytí obličeje se má tak : Na Štěpána není pána - to pacholkům končila služba u sedláků a dostávali doplatky ke mzdě, no a nová služba začínala až v novém roce. Tak hodně peněz a žádná práce - jak to asi vypadalo. A aby to dali najevo i ženským, kdo je doma pánem pro příští rok, tak jim umyli obličej. Ale na Nový rok to mohly ženský oplatit a zvrátit to na celý příští rok. Podmínka byla stihnout to když ten druhý spí. Ještě teď cítím ten odér z hadry na nádobí, kterou nás Tatínek každý rok myl.
muze se prat o svatcich???
Naša stařenka tvrdile, že krz Božihode (vánočni aji velikonočni) nemá nigde v domě viseť prádlo. Gdo že ho pověsi, že sám nebo negdo z rodiny do roka umře. A protože nepověšené prádlo uschne toliko v sušičce, keró naša stařa jisto nedisponovale, nesmělo se ani prať.
Dobrý den, určitě by se nemělo prát 28.12. na svátek Mláďátek. Dříve se věřilo, že by prý bylo prádlo mácháno v nevinné krvi Herodem zavražděných chlapců. Pradleny by pak prý chodily celý rok "ucourané". Navíc by trest za praní v tento den postihl celé hospodářství, ovoce by bylo na stromech plné červů a dobytek by prý kulhal. Přeji krásné svátky a vše nejlepší do Nového Roku.