Nejstarší zmínka o pomlázce pochází ze 14.století, z pamětí pražského kazatele Konráda Waldhausera, který popsal pomlázku ve velikonočním kázání:
„…manželé a milenci šlehají se metlami a tepají rukou v pondělí a úterý velikonoční. Ospalé a lenivé časně z rána v pondělí velikonoční házejí do vody nebo alespoň je polévají…“.
Pomlázka je dodnes živou tradicí a zároveň jedním z hlavních symbolů Velikonoc. Pojem pomlázka značil a značí svazek spletených vrbových proutků, jako nástroj určený ke stejnojmennému šlehání dívek a žen, prováděného v Pondělí velikonoční (dříve i o Velikonoční úterý, zvané „odplatné outerý“, kdy děvčata oplácela hochům). Pomlázkou je také nazýván výsledek koledování, ojediněle se s tímto názvem setkáme u jména pokrmu (plzeňská nádivka „Sekaná pomlázka z pomletého masa“).
Pomlázka (tedy prut – nástroj ke šlehání) měla a má mnoho podob i krajových názvů. Z některých vybíráme:
Binovačka a vinovačka – (pomlázka pletená z prutů vinné révy).
Dynovačka – z Chodska (znamená nástroj šlehání a koledu)
Houdovačka, hodovačka – (odvozené od hodu – velkého svátku, spojeného s hostinou).
Koleda – jihomoravské Vranovsko.
Kyčkování, kyčkovanka, kyčka – Opavsko.
Mrskút, mrskot, mrskut, mrskanda, mrskačka – název používaný na jižní a střední Moravě.
Pomihod, pamihod, pomrhod – (zkratka středověkého popěvku Pomni hody do provody) – střední Čechy, zejména na Rakovnicku.
Sekačka – Žďársko.
Šlahačka, šlahání, šlehačka, vyplácání – oblast jihovýchodní Moravy.
Šmigrust, šmirgust, šmekúrst, šmekustr, šmykustr, šmerkust, šmerkous – severní Morava a východní Čechy.
Tatarec, tatar – střední Morava.
Korbáč, karabáč – Morava (původ slova pochází z tureckého kyrbáč – bič, důtky)
dalšími většinou jen regionálními názvy byly:
Žila, žíla, metla, švihačka, šihačka, šihota, , čugár, kančúch, roučačka a mnoho dalších.
Pomlázku musel umět každý chlapec a proto kolem toho, kdo uměl uplést pomlázku, se vždy scházelo dost malých hochů, kteří se tomuto umění chtěli přiučit. Do pomlázky se vplétala buď červená stuha, nebo červená nit. Pomlázky se pletly různě velké. Od malých, které se nosívaly stočené v kapse, přes klasické, s nimiž se chodilo na koledu, až po téměř dva metry dlouhé, tzv. obřadní.
Šlehání symbolizovalo předání svěžesti, mladosti, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Děvčata se šlehala, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok. V hospodářství vyšlehal hospodář čeládku, aby nebyla líná a zašel i chléva, kde vyšlehal krávu, aby se brzy otelila. Šviháním ovocných stromků se měl ovocný sad probudit ze zimního spánku k další úrodě. Vdaným ženám se pomlázkou vyháněl zlý jazyk. Šlehalo se také na znamení přátelství mezi rodinami – děti nechodily k těm sousedům, jejichž rodiče nebyli zadobře.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Pátek třináctého je pověra, vepsaná do podvědomí lidí. Někteří tak věří, že tento den přináší…
bochník 1,8kg, po upečení 1,5kg České slovo chléb je obdobné ve všech slovanských jazycích, praslovanské…
Nemluvně, pokud z něho nechtěli rodiče mít člověka namyšleného, bylo oblékáno do starého oblečení. Obecně…
Rodiče dříve velmi dbali na to, aby jejich narozené dítě bylo co nejdříve pokřtěno, aby…
This website uses cookies.
View Comments
Dobrý den, mám otázku ohledně "názvosloví" koleduje se (zimní: koleda, koleda Štěpáne..) na Velikonoce nebo se chodí hodovat (hody, hody, doprovody..)? Co je správně? Běžně totiž lidé říkají, že se chodí koledovat i na Velikonoce, ale nemělo by to spíš být hodovat? Nebo záleží na kraji viz Vranovsko ve Vašem textu výše? Díky za odpovědi
Dobrý den, koleda byla původně píseň, která byla zpívána během velkých křesťanských svátků - Vánoce, Tří králů, Velikonoce při obcházení jednotlivých domů, kdy „se koledovalo“ o výslužku, což bylo především jídlo, případně pití. Oproti tomu hodování je činnost, která např. následuje po koledě.
A který chytrák vymyslel, že se chlapi na Velikonoce ztřískají, jak dobytek (no, abych neurážela dobytek) a vybíjí si svůj vztek na ženách, tím že je pomlázkou legálně zmlátí tak, že mají modřiny? Stydím se za tento český svátek. A hlásám STOP POMLÁZKÁM!!!
V. Datum:dub 12, 2017 A který chytrák. Reaguji na tento příspěvek je vidět že ne všude je zvyk dobře chápán. Účelem Hodování není ženě udělat modřiny ale předat ji sílu a pružnost z proutků.
Dobrý den,
tradice omlazování - vyplácení pomlázkou je stará tradice, která je předávána z generace na generaci již od nepaměti. Bohužel opíjení se a nadměrné užívání síly při tomto jarním zvyku je spíše ukázkou IQ toho kterého koledníka. Vyplácení pomlázkou by mělo být opravdu jen symbolické.
Zaujalo mne, že ačkoliv jsem z české části Hornoslezska, Opavský název mi nic neříká, kdežto Moravské zde uvedené jsem znal všechny.Děkuji z přehledný výčet názvů. Jinak slovo Šmigrust znám spíše jako slovo pro samotné chození po vesnici s pomlázkou.
do kolika let muzou holky koledovat