Uřízneme rovný, asi 10 cm dlouhý a maximálně 1,5 cm silný kousek vrbové větvičky. V krajním případě můžeme sáhnout po náhradním zdroji. Vhodnou náhradou může být i větvička černého bezu, důležité ale je, aby uříznutý kousek byl rovný a hladký.
Velmi opatrně začneme střenkou nože ze všech stran naklepávat kůru uříznuté větvičky. Při otloukávání nesmíme zapomenout na žádné místečko, aby kůra hezky povolila, ale zároveň musíme klepat velmi opatrně, abychom kůru nijak nepoškodili. Průběžně zkoušíme zda jde kůra lehce stáhnout.
Jakmile se nám to podaří, přeřízneme vyjmuté dřívko přibližně v jedné třetině. Delší část zastrčíme opět opatrně zpátky do kůry, část necháme povystrčenou.
Popotahováním vystrčeného dřívka můžeme určovat výšku tónu píšťalky. Kratší část dřívka zkrátíme na 1,5 cm a nahoře odřízneme po délce 1mm slabý plátek. Pak vsuneme špalík do kůry z druhé strany. Na horní straně vyřízneme nožem zvukový otvor pro proudění vzduchu z píšťalky ven.
Zároveň s tím vytvoříme náustek tak, že spolu s vnitřním koncem kratšího špalíku seřízneme kolmo kůru asi do jedné čtvrtiny tloušťky píšťalky a ze vzdálenosti asi 1 cm řez mírně obloukovitě dokončíme.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Tyto webové stránky využívají k poskytování svých služeb soubory cookies. PotvrditVíce informací
Podmínky využití textů naleznete na konci každého článku.
