Úvod TradiceJaroVelikonoce Velikonoční vajíčka a kraslice

Velikonoční vajíčka a kraslice

autor: České tradice - Martin
756 zobrazení

Vejce bylo od pradávna symbolem plodnosti, úrody, života, narození, návratu jara, slunce a díky skořápce i symbolem bezpečí.
Jeho přirovnávání k hrobu, který skrývá život bylo symbolickým spojením se zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi. K masivnímu pojídaní vajec zrovna v této velikonoční době přispěl zřejmě konec půstu, při kterém byla konzumace vajíček všeobecně zakázána.

Ve spojitosti s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček a jejich darování, doprovázený množstvím pověr. Jednou z nich je i tato legenda z oblasti Hradce Králové:


Bylo to toho dne, kdy Ježíš spolu se svatým Petrem chodili po světě, až došli navečer ke statku, kde požádali hospodyni o nocleh. Ráno nevěděla hospodyně, čím by pocestné pohostila, když v tom zakdákala slepice. Seběhla do kurníku a našla vejce. To pak upekla v popelu a nabídla jej pocestným. Když se Ježíš se svatým Petrem najedli, poděkovali a odešli. Žena chtěla smést ze stolu skořápky, ale místo nich tam ležely kousky zlata. Od té doby, v tento den, na památku návštěvy oněch pocestných, hostila každého vajíčky.


Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené či vyfouknuté vejce, které je ozdobené různými technikami. Od počátku křesťanství kraslice v křesťanské tradici ve spojení s Velikonoci symbolizují plodnost a znovuzrození.

Kraslice jsou o Velikonocích jako hlavní odměna pro koledníka od žen a dívek za obřad omlazení, což je vyšlehání pomlázkou. Ozdobená vajíčka byla vždy nedílnou součástí velikonoční koledy a vyplácení pomlázkou či oblévačka byly trestem pro málo štědré dívky.

Vždy se věřilo v magickou moc vajec a k posílení magické moci se vajíčka zdobila různými magickými ornamenty. Postupem času magie postupně vymizela a zůstaly jen ornamenty. Většinou se jednalo o rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

A proč se dekorovanému vajíčku říká kraslice? Zřejmě proto, že v symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj, krasniti). Červená kraslice měla navíc i největší váhu. Většinou si ji dívka nechávala pro hocha, na kterého tajně myslela.

Takové vejce bylo darované z lásky a muselo být nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice (tzv. výdumky) jsou k vidění až v moderní době a jsou nyní také výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se předem už průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila.

Technik zdobení kraslic je mnoho. K těm tradičnějším technikám patří reliéfní kresba voskem a jednoduché batikování. Složitějším zdobením je vícebarevná batika, leptání a k nejsložitějším pak polepování slámou či sítinou, vyškrabování, drátování a vrtání.
Mezi modernější techniky patří zdobení ubrouskovou technikou, tzv. decoupage. Komerčním zdobením je pak polepování vajíček obtisky či samolepkami s různými obrázky.

Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet

Podmínky převzetí článku či ilustrace

Související příspěvky

Vložit komentář

* Použitím tohoto formuláře souhlasíte s ukládáním a manipulací s těmito údaji prostřednictvím této webové stránky.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Tyto webové stránky využívají k poskytování svých služeb soubory cookies. Potvrdit Více informací

Podmínky využití textů naleznete na konci každého článku.
X