V očekávání

Pověry provází člověka celým jeho životem a dokonce i před jeho narozením. Už vlastně poletování vrány nad obydlím, bylo pro sousedy znamením, že tam brzy přibude nový život.

I děti hrající si na návsi volávaly na vrány kroužící nad vesnicí. Vráno, vráno, kam ty děti neseš? Kam? A vrána jim pohotově odpovídala: K vám, K vám. To samé samozřejmě platívalo o čápech s tím rozdílem, že se věřilo, že čáp nosí do domu hochy a vrána děvčata.

Pověry před narozením

V dřívějších dobách bývaly dost časté sňatky mezi příbuznými a to mívalo za následek narození dětí s nějakým poškozením. Vesnický člověk si toto nedokázal racionálně vysvětlit a proto si vykládal tyto jevy pověrečně. Než se děťátko narodilo, dbala nastávající matka určitých pravidel, která měla mít příznivý vliv na život budoucího potomka.

• Pokud dostala na cokoliv chuť, mělo jí to být dopřáno, protože se věřilo, že kdyby jí například nebylo dopřáno jahody, mělo by děcko mateřské znamínko v podobě právě jahody.
• Neměla se dívat na odporné věci, protože by její dítě mohlo být ošklivé nebo postiženo nějakou vadou.
• V létě neměla chodit nastávající matka před bouřkou na pole, protože by jí jistě zabil blesk.
• Neměla jíst mnoho chleba, protože by dítě mělo velkou hlavičku a při porodu by byl ohrožený život obou.
• Během těhotenství se nedoporučovalo nosit černé oblečení, protože by narozené dítě bylo velmi bázlivé.
• Nastávající matka se neměla koukat do ohně nebo při bouřce na blesky. Pokud by si totiž sáhla na tělo, pak by na stejném místě mělo dítě ohnivou skvrnu.
• Nastávající maminka bývala vítaným návštěvníkem v domácnosti novomanželů, protože tam prý přinášela štěstí. Ale pokud se v takové rodině narodilo dítě a tato byla jeho kmotrou, nesměla ho držet při křtu na rukou, protože by zemřelo buď její nebo křtěné dítě.
• Aby bylo dítě zdravé neměla se pořizovat výbavička a kolébka před narozením dítěte a pokud už ji rodina měla doma, pak se nemělo s prázdnou kolébkou houpat. Dříve totiž umíralo při porodu mnoho dětí a tak se lidé báli, že by se houpáním prázdné kolébky něco zakřiklo a mohlo by to přinést neštěstí.

Věštění “Holka nebo kluk?”

Snad každá nastávají maminka hoří touhou vědět, co se jí narodí a nejinak tomu bývali i dříve. K tomu, aby se zjistilo, zda do domu přiletí čáp nebo vrána bylo několik “zaručeně” spolehlivých prostředků.

Jedním z nich bylo přivázat snubní prsten na hedvábnou nit. Konec nitky vzala žena do prstů pravé ruky a trpělivě čekala, až se prsten sám pohne. Kýval-li se do stran, měl se narodit hoch, pokud se prsten začal otáčet, měla přiletět vrána s děvčátkem.

Dalším způsobem, jak poznat pohlaví budoucího miminka, bylo podívat se nastávající mamince do tváře. Měla-li žena na tváři hnědé skvrny, měla se jí narodit dcera, protože se říkalo, že děvče bere matce krásu, pokud byl obličej bez skvrn, měla čekat narození chlapce.

Zda se narodí chlapec nebo děvče se zjišťovalo i podle bolesti zubů. Pokud ženu bolel řezák, měl to být hoch, pokud bolela stolička, měla se narodit holčička.

Velké bolesti zubů, chuť na sladké, špičaté břicho nebo první pohyb dítěte v levém boku- to vše prozrazovalo narození děvčete.
Pálení žáhy, chuť na kyselé, první pohyb v pravém boku značilo narození chlapce.

Aby bylo hezké, zdravé,…

Aby byl lehký porod měla často v těhotenství mýt podlahu a sekat trávu kosou. Pokud žena chtěla, aby její dítě bylo krásné a milé, měla žena nosit něco červeného. Červená barva chránila ženu i dítě před uhranutím a měla zajistit dítěti veselou povahu.