Přástky

Po svátku svatého Martina začínaly přástky a trvaly místy po celý advent až do čtvrté neděle postní – Družební. Každý večer se scházela děvčata s kolovratem a s košíčkem lnu v některém stavení, kde měli velkou světnici. Zde si rozestavili své kolovraty do kruhu a předly len.

Předlo se zpravidla celou zimu až do masopustu. Bývalo zvykem, že přadlena si mohla nechat to, co napředla přes daný úkol. V době masopustu se slavívala tzv. „dlouhá noc“, při které všechny přadleny přepočetly upředenou přízi a ta která napředla nejvíce, byla zvolena královnou dlouhé noci. Každá královna si musela zvolit svého krále, který jí musel vyhotovit vrkoč, který se podobal homoli cukru. Na kulatém, barevným papírem obloženém prkénku byl položen upečený věnec, v něm byly zastrčeny hůlky, na kterých byl naražen další, o něco menší věnec. Vrkoč míval i šest „věncových pater“ od největšího k nejmenšímu. Na samotném vršku bývala rozmarýna a strakaté fábory.
Z peněz, které přadleny utržily za přízi „nad plán“ si vystrojily hostinu na kterou si každá přadlena mohla pozvat svého vyvoleného. Všem ostatním byl vstup na hostinu zakázán.

Úryvek z knihy “Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce – Podzim”
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet

Podmínky převzetí článku či ilustrace