Úvod TradicePodzimPosvícení a hody Posvícení v regionech

Posvícení v regionech

autor: České tradice - Martin
242 zobrazení

Na Sokolovsku se o posvícení, tedy v neděli k obědu jedla jáhlová kaše s mandlemi a rozinkami. Odpoledne se pak v hostincích pořádaly taneční zábavy a bály, z kterých se ozývala hudba, zpěv a smích až do úterka.
Po vsi chodívali mládenci s hudbou a zpěvem a zvali děvčata k tanci. V domech na ně vždy čekalo pohoštění.

Na Karlovarsku byly obchůzky mládenců v posvícenské úterý. Chasníci z celé obce chodili po vsi s hudbou a před domy tančili s děvčaty. Za to dostávali pohoštění a výslužky v podobě koláčů, ale i peníze na pivo.

Posvícení bylo i přehlídkou velice pracně zhotovených a ozdobených koláčků. Každý kraj měl své vlastní recepty na přípravu a různé způsoby zdobení, jimiž se odlišoval od ostatních. Byly jak kulaté, tak i čtvercové nebo obdélníkové. Od nejmenších tzv. svatebních, po největší tzv. německé.
Tak například na Berounsku byly vyhlášené koláče s několika vrstvami „nádivky“. Chodské koláčes jejich nezaměnitelným zdobením, při které jsou použita povidla, tvaroh, mák, místy i marmeláda, dozdobené rozinkami, mandlemi zná dnes každý. Na některých místech se pekl hranatý koláč na celém plechu. Na Plzeňsku se pekl tzv. skládanec nebo skládanice, což byl koláčové těsto rozprostřené na celém plechu, na které se nanesla maková nádivka, poté se na ní dala další vrstva těsta, navrch namazal tvaroh a kolem dokola podél plechu upletl třípramenný copánek. Na závěr se celé dílo dozdobilo hrozinkami a mandlemi.
V Čechách platívalo, že čím menší koláče, tím slavnostnější. Těm nejmenším koláčkům se říkalo svatební, protože se dělali hlavně na svatby. Na Moravě byly ty nejmenší koláčky známé pod jménem vdolečky.
Ovšem omylem by bylo myslet si, že se o posvícení jedly jen koláče. Kupříkladu na Podřibsku se pekly točenice, věnečky, rozmarýnky nebo tzv. „pégny“, což byly hřebínky, sypané fenyklem a cukrem.

Na Martinské posvícení se pekly tzv. martinské podkovy a rohlíky, zpravidla plněné makovou náplní. Říkávalo se jim také vandrovníky nebo vandrovnice, protože je v minulosti dostávala čeleď při odchodu se služby.

Posvícení se mnohdy slavilo tak silně, že docházelo k bitkám. Některé prameny popisují, že například v obci Malín na Kutnohorsku roku 1413 vznikla při posvícenecké zábavě taková rvačka, že při byla vybita většina obyvatel a díky vzniklému požáru celá tehdejší obec Malín lehla popelem.

Úryvek z knihy „Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce – Podzim“
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet

Podmínky převzetí článku či ilustrace

Související příspěvky

Vložit komentář

* Použitím tohoto formuláře souhlasíte s ukládáním a manipulací s těmito údaji prostřednictvím této webové stránky.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Tyto webové stránky využívají k poskytování svých služeb soubory cookies. Potvrdit Více informací

Podmínky využití textů naleznete na konci každého článku.
X