Podzim na Chodsku býval ve znamení: „Vohníčky ha pečený jabka v kožiše“ (Ohníčky a pečené brambory ve slupce). Na podzim, kdy se sklízeli brambory, dělali se na polích ohníčky. Naneslo se suché chrastí, sláma ze strništ a suchá bramborová nať. Všechno se to zapálilo a to bylo všude kouře. Při zapalování ohně platilo pravidlo, že všichni museli být úplně zticha, prý aby oheň snadněji chytil. Aby ohníček lépe hořel, zpívalo se:
„Hoř ohníčku, hoř,
příde na tě tchoř.
Nebudeš-li hořeti,
hodíme tě do řeky,
příjde na tě černá vrána,
budeš hořet až do rána.
nebo
Hoř, ohníčku, hoř,
Pánbůh Ti dá groš,
svatý Petr dva krejcárky,
budeš míti dost!
Nebudeš-li hořeti, povíme to kuřeti,
kuře Ti dá kamenem,
budeš hořet plamenem!
(z Moravy)
Okolo ohníčku se pak skákalo nebo se všichni vzali za ruce a tancovali okolo ohně, někdy ho zas přeskakovali. Potom se přinesli z pole brambory, daly do horkého popela a upekli je.
Slunéčko zachází za hory,
pasáci pečou brambory,
slunéčko zachází za kostel,
pasáci lezou na postel.
(z Táborska)
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Pátek třináctého je pověra, vepsaná do podvědomí lidí. Někteří tak věří, že tento den přináší…
bochník 1,8kg, po upečení 1,5kg České slovo chléb je obdobné ve všech slovanských jazycích, praslovanské…
Nemluvně, pokud z něho nechtěli rodiče mít člověka namyšleného, bylo oblékáno do starého oblečení. Obecně…
Rodiče dříve velmi dbali na to, aby jejich narozené dítě bylo co nejdříve pokřtěno, aby…
This website uses cookies.