Ovocné stromy patřívali mezi velmi uctívané, neboť se věřilo, že každý plodící strom má duši, stejně jako člověk. Zřejmě proto se zachovalo velmi mnoho pověr a zvyků, spojených se stromy. Tak například ve Slezsku se věřilo, že by strom plakal po celý rok, pokud by mu někdo při česání ovoce ulomil větvičku. Proto tam při sklizni ovoce všichni dávali velký pozor, aby stromu neublížili.
Ve středních, jižních a západních Čechách bývalo zvykem ke kořenům stromu, který rodil málo plodů, zakopat uhynulé domácí nebo hospodářské zvíře. Takový strom se pak prý zastyděl a napřesrok přinesl větší úrodu.
Nerodil-li strom žádné ovoce, mohl za to prý had, který žil v jeho kořenech a ubíral mu vláhu (jako v pohádce „O třech zlatých vlasech děda Vševěda“). Aby se hospodář hada zbavil, měl prý pod strom zakopat uhynulé slepé kotě či štěně. Jiným způsobem, jak docílit větší plodnosti stromu bylo
Vykvetl-li a zároveň odkvetl-li strom ve stejném měsíci, čekala se podle jisté pověry hojná úroda. Pokud ale v jednom měsíci vykvetl a v jiném odkvetl, bývala úroda nevalná či dokonce žádná.
Při česání ovoce se mělo zpívat, aby nebylo stromu smutno. Smutný strom by prý nepřečkal zimu.
Mnoho pověr a zvyků bylo spojeno s česáním především mladých stromků.
Na Moravě na Bzenecku měla podle jedné z pověr první ovoce ze stromku utrhnout žena, a to proto aby v dalších letech hodně rodil. Zatímco na Zábřežsku trhal a jedl první ovoce hospodář. Stejně tak tomu bylo i na Novobydžovsku, kde věřili, že kdyby první ovoce utrhl někdo jiný než hospodář, stromek by následujících sedm let neurodil žádné ovoce.
Místy se u mladých stromků nechávalo první ovoce spadnout nebo je jako v Žíželicích hospodář ořezal.
Na Hradecku bývalo zvykem, že první ovoce rozdal hospodář žebrákům a tím si prý zajistil dobrou úrodu na další roky. Také se při sklizni nechával jeden plod na stromě. Takový plod se nazýval „zapomnělka“.Zapomnělka se nesměla sníst. Kdo by jí přece jen snědl, byl by od té doby na vše zapomínal.
Na Hořicku se ovoce česávalo na sklonku měsíce, protože pak se prý nekazilo a déle vydrželo. První třešně v roce se měla jíst opatrně, aby jí člověk nesnědl i s peckou. Věřilo se, že by poté začal koktat.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Podmínky převzetí článku či ilustrace