Počátky Jízdy králů sahají, alespoň dle pověsti až k roku 1469, kdy byl uherský král Matyáš Korvín poražen svým tchánem českým králem Jiřím z Poděbrad v bitvě u Bílovic u Uherského Hradiště. Uherský král byl poražen a aby si zachránil holý život, převlékl se do ženského oděvu, tvář zakryl pentlemi a obklopen svou družinou, vracel se na své sídlo v Trenčíně.
Cestou pro něj družina vybírala po domech obživu. Místo, kde se ona bitva konala, dodnes připomíná malý pomníček.
Každý region měl svůj výklad „Jízdy králů“. Na Hané je například Jízda králů spojena s postavou legendárního krále Ječmínka. Král tam býval oblečen do bílého ženského šatu, opásán červenou pentlí, jejíž konce drželi vedlejší jezdci. Na hlavě měl věnec nebo korunku z čerstvých pivoňkových růží. Byl posazen na nejpěknějšího koně, povětšinou bělouše. Po obou stranách krále jeli nejstatečnější chasníci z družiny.
V čele průvodu jel trubač na bělouši a za ním chasníci ve dvou nebo ve třech v řadě. V družině dále byli tři statní chlapíci s dřevěnými šavlemi. Konec celé družiny tvořila mladší chasa a pohůnci, kteří nesli koše, do kterých se dávaly dárky (vejce, slanina, klobásy atd.). Pokladnici na peníze měl na starosti jeden ze starších chasníků, který jel v blízkosti krále. Koně bývaly ozdobeny pentlemi a královskou družinu tvořilo obvykle 20-30 jezdců. Nejznámější Jízda králů se každoročně koná ve Vlčnově.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Podmínky převzetí článku či ilustrace