Před svátkem sv. Mikulášem, dne 5. prosince večer, chodila v okolí Přerova po domech ženská oblečená v bílý háv se zamoučněnou tváří a se srpem v ruce, kterým prý zvláště děti »stínala*. Říkalo se jí Smrt anebo Boží Matka. Na Podluží chodila »Matička« večer po sv. Mikuláši. Zahalena byla do bílé plachty, v ruce držela kopist, dávala dětem políbit křížek a učila je modlitbám. Na rozdíl od Mikuláše ale žádné dárky nerozdávala. Na západní Moravě chodila stejná osoba večer na sv. Barborku (4. prosince). Jinde chodila Matička nebo Smrt zároveň se sv. Mikulášem.
V Seničce rodiče strašili děti zlou Mikuláškou, která prý ve svátek Neposkvrněného početí P. Marie chodila a dětem dary od sv. Mikuláše brala. Byla to prý matka sv. Mikuláše, oděna do bílého roucha, s očima krvavýma.
Na den Neposkvrněného početí P. Marie večer chodili v Kozlovicích odrostlejší děti s »matičkou«. Některé děvče se zakuklilo do plachet a šlo s celým průvodem po domech známých. Matička zkoušela a vyslýchala děti. Rodiče na ně žalovali a matička je napomínala a ty nejzlobivější trestala.
Na konec podělila polepšená dítka sušeným ovocem, pečivem a ořechy. Do kterého domu matička nepřišla, tam rodiče sami uschovávali svým dětem dary pod postel. Dary matičky v mnoha případech nahrazovaly vánoční dárky Ježíška.
Před Božím narozením devět večerů tam a v okolí chodili ženy po devíti domech se soškou Panny Marie. V každém domě bývala soška přes jednu noc.
Druhého dne opět večer přišly sošce naproti se světly a doprovodily ji do sousedního domu. V chalupě, kde soška zrovna byla, svítila světla po celý den. Při pobožnosti modlilo se devět Otčenášů, růženec a jiné k tomuto účelu vytištěné modlitby. V posledním, devátém domě byla soška vystavena až do Hromnic. K ní se scházely ženy modlit vždy v sobotu až do Hromnic, kdy se figurka uschovala. Tento obyčej byl na památku, že prý P. Maria devět dní v Betlémě hledala marně nocleh.
Ve Slezsku v Janovicích, Raškovicích, Moravce, Pražmě, Mohelnici dne 6. prosince chodily »matičky«. V Janovicích se dvě děvčata přistrojily za matičky, na hlavy si posadily koruny jako čapky biskupské, vlasy sčesaly do doliny na tvář a do ruky vzaly březové pruty. Doprovázely je dva, někdy tři chlapci, počerněni sazemi, oblečeni do obrácených kožichů a opásáni povřísly. V rukou měli řetězy, kterými hlasitě řinčeli. Jak přišli k chalupě, zabouchali na okna a poté vešli do světnice bez pozdravení.
Matičky si počínaly jako Mikuláš. Rozdávaly jabka, sladkosti, sušené švestky, ořechy a perníky.
Ve Slavkově u Opavy chodili Mikuláš a dvě Mikulášky přistrojení do bílých šatů s bílými čepicemi na hlavách. Mikulášky zastávali “úřad andělů”, tzn. podělovali děti. V Tisku a Slatině se Mikulášky oblekli do bíla, vlasy rozpustili na tvář nebo je šátkem zakryli, aby jich nikdo nepoznal.
Zdroj: České tradice, knižní archív České tradice, internet
Podmínky převzetí článku či ilustrace